Hluboko ve vlnách šumící OhÅ™e se skrývá kÅ™išÅ¥álový hrad nymfy Egerie, tajemné vládkynÄ› a královny celého Kadaňska,která je jedinou dcerou kouzelnice Herty. Jednou za pÄ›t set let, v období slunovratu, ustoupí vodní temnota v Äiré hladinÄ› lze spatÅ™it onen nádherný hrad, v nÄ›mž dÅ™ímá krásná panna Egerie, obklopená dvanácti družkami. Pokyne k otevÅ™ení hradní brány a vystoupí s družinou ze své vodní Å™íše. Prochází krajem a všude pÅ™ináší pokoj a koná dobro. PÅ™ed návratem do kÅ™išÅ¥álového paláce ještÄ› jednou požehná s rozepjatýma rukama svému kadaňskému lidu.
V tom zahuÄí OhÅ™e, zpÄ›nÄ›ná voda udeÅ™í o skaliska a nastane božské ticho. Egerie odchází do vodního paláce, kde se souží žalem nad lidským pokolením a prosí Hertu, vševládnou matku zemÄ›, aby chránila kadaňský lid v jeho tísních a nouzi. Udatný rytíÅ™ Friedhelm, zajatec rytíÅ™e Oty z Jezerní hory, pásl jednou u BÄ›šic na Kadaňsku svinÄ›. Tu v šeré jeskyni na bÅ™ezích OhÅ™e spatÅ™il Egerii a vzplanul k ní láskou.
Vodní panna nechala ležet v trávÄ› oslnivÄ› bílou lilii a když ji Friedhelm vzal do dlaní, proměňovala se v usmÄ›vavou tváÅ™ milované. Pozvala jej k sobÄ› do kÅ™išÅ¥álového paláce na dnÄ› Å™eky a za úplňku mu dala vypít nÄ›kolik kapek z kouzelného rohu. Friedhelm slavnostnÄ› pÅ™ísahal, že svou lásku nikdy nedaruje jiné ženÄ›. A tak se z nuzného zajatce a pasáka sviní stal krásný rytíÅ™. Ve službách žateckého knížete pak táhnul z bitvy do bitvy, od vítÄ›zství k vítÄ›zství.Kníže mu slíbil, že mu pÅ™enechá kadaňské panství po padlém rytíÅ™i z Jezerní hory, pokud si vezme za ženu jeho osiÅ™elou dceru. Zatím se Friedhelm úÄastnil nÄ›kolika dalších váleÄných tažení a na Egerii téměř zapomnÄ›l. Ta tiše plakala ve svém kÅ™išÅ¥álovém hradÄ›, který pomalu ztrácel lesk. I zázraÄná liliena Friedhelmových prsou povadla.
Po vítÄ›zné válce se Friedhelm koneÄnÄ› ujal držav po rytíÅ™i z Jezerní hory a jeho dceru si vzal za manželku. PonÄ›vadž sídlo panství bylo zpustošeno, zaÄal v blízkosti jeskynÄ›, kde poprvé spatÅ™il Egerii, budovat nový hrad. Jeho pýcha neznala hranic a nezmÄ›rná byla jeho tvrdost k poddaným. Jednou šel na bÅ™eh OhÅ™e, aby si prohlédnul takÅ™ka dokonÄený hrad, a uvidÄ›l dÄ›lníka, jak odpoÄívá. RozhnÄ›val se a vytasil na nÄ›j dýku. Ostatní Å™emeslníci se však na Friedhelma vrhli a hodili jej do Å™eky.
ZemÄ› se zatÅ™ásla, OhÅ™e zahuÄela a z pyšného rytíÅ™ského hradu nezůstal kámen na kameni. Vlny vyhodily nešÅ¥astníka na bÅ™eh, kde ležel nÄ›kolik dní jako mrtvý. Když se probudil, nalezl vedle sebe jen svou starou pastýÅ™skou hůl a žebráckou mošnu.Tak jej Egerie potrestala za jeho nevÄ›rnost. PÅ™ece však jej se svým požehnáním neopustila docela. Friedhelm se živil jako rybáÅ™ a pozdÄ›ji se pustil do stavby mlýna, který mu zajistil slušné živobytí.
(PhDr. Petr HlaváÄek, Ph.D.)

​ |
​ |
​ |
​ |
​ |